Schválení novely zákona o zaměstnanosti

K změnám došlo u povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podle § 81 zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

Zaměstnavatelé podle předchozí úpravy mohli povinnost zaměstnávat postižené občany splnit:

• skutečným zaměstnáváním postižených osob v pracovním poměru,
• odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
• odvodem do státního rozpočtu,
• nebo vzájemnou kombinací uvedených způsobů.

Forma náhradního plnění (bod č.2) před novelou vyvolávala negativní jev tzv. přefakturace, při které jsou přes některé tyto zaměstnavatele přefakturovávány služby a výrobky v neomezeném množství, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. Řešením je určitý limit objemu náhradního plnění a zrušení možnosti odebírat výrobky nebo služby z chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, církví nebo obecně prospěšnou společností.

Limit náhradního plnění

K zamezení přefakturace a neomezeného odběru náhradního plněí byl zaveden horní limit pro náhradní plnění vztažené na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.

Nové povinnosti dodavatelů náhradního plnění

Regulérní poskytovatelé mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.

O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci s identifikačními údaji odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty. To tedy znamená, že horní hranice poskytovaného plnění odpovídá cca částce 854 000 Kč ročně za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, kterého zaměstnavatel s více jak 50% osob se zdravotním postižením zaměstnával v předchozím roce.

Nové povinnosti odběratelů náhradního plnění - organizačních složek státu

Současně bylo zrušeno dosavadní omezení organizačních složek státu a zaměstnavatelů zřízených státem plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. Toto omezení neplnilo účel, se kterým bylo do zákona o zaměstnanosti vloženo poslaneckou iniciativou, a to zamezit tomu, aby z prostředků státního rozpočtu byl prováděn odvod do státního rozpočtu. V případě, že organizační složka státu nesplní povinný podíl, jí totiž krajská pobočka Úřadu práce musí rozhodnutím stanovit povinnost příslušnou částku do státního rozpočtu stejně odvést.

Čtěte dále: